Jdi na obsah Jdi na menu
 


_______________________100__________________________

 

Příspěvek k oslavě 100 let Československé republiky


 

Pietní cesta z Prahy do Charbinu v Číně /1919 - 2019/


Anabáze československé armády vojenské části Dálného Východu ve Vladivostoku - československá místní vojenská posádka v Charbinu v roce 1919

 

Ve dnech 17. - 25. března 2019 byla uskutečněna individuální několikadenní pietní pouť Jana Hříbka, člena Československé obce legionářské v Praze, do Charbinu v Číně jako výraz úcty a připomenutí si působení československé vojenské posádky v tomto městě před 100 lety. Působení čs. vojenské posádky se nesmrtelně zapsalo do dějin města i regionu a mělo vliv na vznik Československé republiky. Jedinečná pouť je věnována též vzpomínce na předního velitele této posádky, kapitána čs. armády, profesora Josefa Hříbka, styčného důstojníka pro vzájemnou spolupráci mezi naší, čínskou a japonskou armádou i spojeneckými armádami.

Při přeletu nad pohořím Pamíru byla rovněž symbolicky uctěna památka 22 československých občanů popravených v měsíci březnu před devadesáti devíti lety, kteří byli nuceni bránit carskou hranici Ruska v Tádžikistánu poblíž města Chorogu v Pamíru. Bohužel doposud není známo, jak bylo s ostatky těchto hrdinů naloženo. Teprve po devadesáti osmi letech bylo v České republice oficiálně schváleno pietní místo-kenotaf nedaleko města Tábora.

Čest jejich památce!.

http://www.krajane.estranky.cz/clanky/josef-hribek--utrpeni-nasich-krajanu-na--pamiru---frantisek-kubka--cholera-v-charbine-.html

 

(https://www.youtube.com/watch?v=-St0AyUrfxA)

___________________________________________________________________

 

Ke vzájemnému uznání mezi Československem a Čínskou republikou došlo před sto lety dne 18.6. V té době již existoval konzulát Československé republiky v Charbinu.

(Zdroj MZV)

 

纪念捷克斯洛伐克在哈尔滨驻防部队

哈尔滨为什么有捷克斯洛伐克驻防部队?

 

第一大战的时候, 现在的捷克斯洛伐克是奥匈帝国的组成部分。捷克和斯洛伐克,两个斯拉夫民族,受到了日尔曼民族的压迫, 为自己独立的国家而斗争所以捷克和斯洛伐克的 士兵们不愿意为维也纳皇帝的政府作战。 所以捷克和斯洛伐克士兵们逃跑了加入了反对奥匈帝国的军队。所以第一大战的时6万多捷克和斯洛伐克士兵们加入了联盟国家(俄罗斯,英国,法国)的军队,反对德国和奥匈帝国战斗。

但是,1917年十月革命后,苏联布尔什维克政府跟德国签订了和平停战合同。所以加入了俄罗斯军队的 捷克和斯洛伐克士兵们就不能再继续反对德奥的战斗,要离开俄罗斯回到西欧洲。但唯一的可以回去的路线, 就是用铁路通过西伯利亚和中国东北到海参威,坐船回到欧洲。当时,由于好多政治上的原因,兵士们不能尽快离开俄罗斯,不得不帮助联盟的国家反对红俄罗斯的斗争,滞留在远东三年多。1919年初,独立的捷斯洛伐克国家成立后,捷斯洛伐克国防部部长Stefanik到了哈尔宾,在哈尔滨建立了捷克斯洛伐克驻防部队司令部,也建立了捷克斯洛伐克驻中国哈尔滨办事处。

现在, 为了纪念建立独立的捷克斯洛伐克共和国100周年,

纪念捷克斯洛伐克和中国建立关系100周年,

纪念捷克斯洛伐克在哈尔滨驻防部队的历史, 和驻防部队的统领,英雄的Josef Hribek大尉,故Jan Hribek Josef Hribek大尉的孙子),专程飞到哈尔滨,代表

<捷克国外军士协会>对哈尔滨光荣历史做纪念旅行。

旅行时间:2019317-25日).

++++

Na památku československé posádky v Charbinu

V době 1. světové války žili Češi a Slováci v područí Rakousko-Uherska, trpěli útiskem ze strany germánských národů a usilovali o vznik samostatného státu. Proto Češi a Slováci nechtěli bojovat za zájmy Rakousko-Uherska, překračovali frontu a vstupovali do armád Spojenců. Během 1. sv. války přešlo na stranu Spojenců víc než 60 000 českých a slovenských vojáků.

Když v roce 1917 po Říjnové revoluci podepsali Bolševici s Němci mírovou smlouvu, nemohli čeští a slovenští vojáci, kteří se nacházeli v řadách ruské armády pokračovat v boji proti R-U. Proto se rozhodli odejet co nejrychleji z Ruska do západní Evropy. Ale jediná cesta, která přicházela v úvahu, byla železnicí přes Sibiř a čínský severovýchod.

Ale z mnoha politických důvodů se jejich sen o návratu do vlasti nesplnil. Museli 3 roky setrvat na Dálném východě a bojovat proti Rudé armádě. V té době sídlila v Charbinu posádka čs. vojska. Po vzniku samostatného Československa, na začátku roku 1919, přijel do Charbinu čs. ministr vojenství Štefánik a ustanovil zde štáb čs. armády a čs. zastupitelství.

V čele štábu čs. armády v Charbinu stanul profesor kapitán Josef Hříbek.

Nyní, na počest 100. výročí založení Československa, na počest 100. výročí navázání čs.-čínských kontaktů a na počest 100. výročí slavné historie čs. posádky v Charbinu a jejího velitele kpt. Josefa Hříbka, vnuk Josefa Hříbka, pan Jan Hříbek, člen Čs. obce legionářské, uskutečňuje ve dnech 17. - 25. března 2019 pietní pouť do Charbinu.

__________________________________________________________________________

Вклад в празднование столетия Чехословацкой республики

Благоговейное путешествие из Праги в китайский город Харбин (1919 – 2019)

Поход военной части Дальнего Востока чехословацкой армии во Владивостоке – местный чехословацкий гарнизон в Харбине в 1919 году

С 17 по 25 марта член Общества чехословацких легионеров в Праге Ян Гржибек осуществит индивидуальное благоговейное путешествие в китайский город Харбин в знак уважения и памяти о чехословацком военном гарнизоне, действующем в этом городе сто лет назад. Деятельность чехословацкого гарнизона  навсегда вписалась в историю города и всего региона и оказала влияние на возникновение Чехословацкой Республики. Путешествие посвящено также памяти выдающегося командира этого гарнизона, капитана чехословацкой армии, профессора Йосефа Гржибека, офицера связи, осуществляющего сотрудничество между чехословацкой, китайской и японской армиями и союзными войсками.

Во время перелета над горным массивом Памира будет символически  воздана честь двадцати двум чехословацким гражданам, казнённым в марте девяносто девять лет назад, которые вынуждены были защищать границу царской России в Таджикистане недалеко от города Хорог в Памире.  До сих пор, к сожалению,  неизвестно, как поступили с останками этих героев. Только спустя девяносто восемь лет было в Чешской Республике недалеко от города Табор в Южной Чехии официально одобрено благоговейное место – мемориальная плита-кенотаф.

Вечная им память!

 

 

 

 

Contribution to the celebration of 100 years of the Czechoslovak Republic


 

Journey of remembrance from Prague, Czech Republic, to Harbin in China /1919 -  2019/


 

Anabasis of the Czechoslovak Army´s military detachment in the Far East - Vladivostok, Russia, and the local Czechoslovak military garrison in Harbin, China in 1919


 

Mr. Jan Hříbek, member of the Czechoslovak Legionaries´ Association in Prague, Czech Republic, will conduct an individual commemorative pilgrimage to Harbin in China from 17th till 25th March 2019, in remembrance and to honour the activity of the Czechoslovak military garrison in this town 100 years ago. This unique pilgrimage is also dedicated to the memory of the prominent commander of this garrison, captain of the Czechoslovak Army professor Josef Hříbek, liaison officer for mutual collaboration between the Czechoslovak, Chinese, Japanese and the Allied armies.

 

During the flight above the Pamir mountains, a symbolic remembrance will take place to honour 22 Czechoslovak citizens, who were executed in March 1920, and who had been previously forced to defend the czarist border of Russia in Tajikistan not far from the town of Khorugh in the Pamirs. Unfortunately, nobody has ever found out what happened to the remains of the executed men. Only after 98 years since their tragic death, has there been a symbolic commemoration place - a cenotaph, officially approved near the town of Tábor in the Czech Republic.

Lest we forget!

 

_______________

Opis článku z přílohy “Legionářský týden“ z Národního osvobození, 16. ledna 1938, č.5.

Hrob  československých  legionářů  v  Charbině

 Péči a nákladem Památníku osvobození v Praze a za součinnosti konzulátu ČSR. V Charbině na Dálném východě, v čele s p. generálním konsulem  H e j n ý m, byl vybudován v hlavním městě Mandžuska pomník padlým a zemřelým legionářům. Slavnosti odhalení pomníku bylo spojeno s oslavou 19. výročí čs. samostatnosti, a aby této pietní slavnosti mohli se zúčastniti též příslušníci čs. kolonie v Charbině, stalo se tak 31. října 1937.

  Pomník byl postaven na charbinském pravoslavném hřbitově na místě, kde byl pohřben poručík I. pluku Jaroslav Chládek. Vysvětil jej charbinský arcibiskup pravoslavné církve  N e s t o r, který již před tím vždy dával najevo své sympatie k čs. národu. 31. 10. Ve 3 hodiny odpoledne dostavil se arcibiskup Nestor se svým štábem a vlastním zpěváckým sborem a v tu dobu byla již na místě shromážděna celá čs. kolonie i s dětmi a vlastním orchestrem, založeným počátkem minulého roku. Dostavil se též francouzský konsul  R e y n a u d, dále zástupci jugoslávské kolonie a mnoho ruských emigrantů. Po krátkém proslovu a odhalení pomníku arcibiskup Nestor vysvětil pomník a odsloužil menší bohoslužbu. Gen. Konsul Hejný poděkoval mu pak za jeho ochotu a v dalším svém proslovu pojednal o tom, jak ke stavbě pomníku došlo a zmínil se zejména o záslužné péči Památníku osvobození v Praze o hroby čs. legionářů. Zdůraznil také velký morální význam pomníku pro Čechoslováky na Dálném východě usedlých. Vyzval všechny přítomné, aby se poklonili památce pohřbeného tam poručíka ruských legií Chládka a tím vzdali poctu též všem čs. legionářům pochovaným v Mandžusku. Orchestr české kolonie zahrál chorál „Kdož jste boží bojovníci“ a přednosta úřadu položil na hrob věnec z bílých, modrých a červených květin. Za čs. legionáře v Charbinu promluvil br. VP e n s a  a položil jejich jménem kytici se stuhou s nápisem: „Našim hrdinům čs. dobrovolci v Charbině“. Za charbinskou čs. kolonii mluvil pak p.  P a v l i c a, správce Baťových prodejen v Mandžusku, položil věnec jménem kolonie se stuhami v národních barvách a slíbil, že mladý čs. dorost převezme v ochranu a péči pomník a bude se starati o tuto památku.

  Slavnost byla zakončena poděkováním všem přítomným hostům, zvláště pak francouzskému konsulovi Reynaudovi, který svou přítomností znovu potvrdil přátelství armád francouzské a československé, zpečetěné krví na různých bojištích za světové války. Po vzdání díků sochaři p. Vinklerovi za pěkné zhotovení pomníku, byla pak slavnost ukončena upřímnou vzpomínkou na vlast a provoláním „Zdaru“ čs. republice a panu presidentovi. Hudba zahrála čs. národní hymnu.

  Na pomníku jest ještě prázdná deska, kde budou později vytesána jména čs. legionářů odpočívajících na hřbitovech na stanici Mandžurii, v Chailaru a Pograničnoj. Slavnosti vzpomněly též pěknými články některé charbinské časopisy a uveřejnily při této příležitosti stati o čs. republice a fotografie p. presidenta republiky, předsedy vlády dr.  H o d ž i  a zahraničního ministra dr.   Kr o f t y.

_________________________________________________________________

Z dějin čs. vojenské charbinské posádky.

(Opis původního textu.)

Ruská carská vláda rozhodla se v devadesátých létech minulého století (pozn. 19. století) zříditi železniční dráhu, jež by spojovala Sibiř s jižními provinciemi přímořskými. Vyjednávalo se o arendování takového úseku pásma Manžurie Rusům, aby na něm mohla býti postavená dráha. Čínská vláda vydala r. 1896 právo na exploataci předpokládané dráhy Rusko-Čínské bance, jež svoje práva opět předala Akciové Společnosti Východočínské Dráhy.-Touto společností dráha byla vystavěna.- Čínská vláda má možnost za 36 let po vystavění dráhu koupit a za 80 let připadá dráha úplně Číně. Nad společností bdí ministerstvo financí, ruská vláda ručí za kapitál společnosti.

Sestrojením dráhy nastal mohutný příval ve vzájemných vztazích východních mocí. Vytvořen pakt zainteresovanosti Ruska na Dálném Východě. Žárlivost Japonska vyvolala vojnu rusko-japonskou…….

 

Od příchodu prvních Čechoslováků do založení posádky.

První transport českých vojsk dojel od Vladivostoku 12. srpna (1918) o 5 hod. odpolední. Město bylo připraveno na uvítání právě k této hodině a proto transport, jehož velitelem byl ruský plukovník Lofický zdržován byl zúmyslně na trati. Konečně vlak dojel za burácejícího jásotu obyvatelstva, jež vítalo osvoboditele Čechoslováky provoláváním „Hurá“ a „Na zdar“. Na nádraží shromáždilo se 15.000 osob. Oficiální zástupcové byli mimo veškerých konsulů a vojenských atašé spojeneckých mocí velitel čínského štábu generál Go a generál Tao, od města Charbina starosta města Tiščenko. Nádraží bylo vyzdobeno červeno-bílými prapory, spojeneckými vlajkami a zelení. Okolí nádraží bylo obléháno masami lidstva, peron, platforma, střecha nádraží. Střechy a okna okolních domů, střechy wagonů přeplněny byly davem čekající na nový živel v mezinárodním životě Charbina, na hrdinské vítěze-Čechy. Květy a jásot vržen byl vstříc osmahlým hochům, kteří vystupovali z wagonů.

Jménem města Charbina vítal čechoslovácké vojsko starosta města Tiščenko, načež podán byl plukovníku Lofickému chléb a sůl.-Plukovník Lofický v děkovné řeči dokázal, že boj s Němci a Maďary je záležitost všeslovanská, úzce vížící Čechoslováky s Rusy.

Promluvil japonský konzul generál Sato, představitel Dálněvýchodního Komitétu a Ústavodárného shromáždění, člen organizačního odboru, a řada jiných.

Malé děvčátko, dceruška charbinského pivovarníka, krajanka Ermlova vítala básničkou v české řeči. Čechoslováci defilovali po té městem. Obdrželi i dárky od místního obyvatelstva.

Večer konán koncert v „Železnodorožném sobrání“, zde hrála hudba VIII p.pl. Noviny byly plny statí o Čechoslovácích. Jako všude tak i zde nastaly líbánky Čechů s ruskou veřejností,-(Srov. „Věstník“, org. Odb. Č.N.R., č. 78, 23. Srpna 1918). Velitelem 8 pluku byl poručík Prchala.-Komendantem ešalonu podkp.. Vávra. Podpl. Lofický byl velitelem inženýrské roty. Pro dějiny posádky má největší důležitost příjezd 10 pluku, 21. srpna a po té příjezd 5. pluku, z jehož středu založeno velitelství posádky…………..

___________

 

Převzato:

1936 Loutkářský odbor Tělocvičné jednoty Sokol v Trutnově navázal přátelské styky s československým konzulátem v Charbinu. Jeho pracovníci pod vedením konsula dr. Rudolfa Hejného, hráli a propagovali ve městě československé loutkové divadlo.


Bibliografie:
VAŠATA, Ondřej: Trutnovské stopy v Charbinu. Krkonoše 2007, listopad, s. 26.


1936 Pracovníci konzulátu ve spolupráci s tamější „českou kolonií“ sehráli Psohlavce, Lucernu, Lešetínského kováře a Princeznu Zlatohlávku.
(Trutnovský loutkářský odbor hrál 1935 v úpravě svého člena Antonína Šimka loutkovou hru Psohlavci. Na realizaci hry se jako autor scény podílel i pedagog českého gymnázia v Trutnově a regionální výtvarník Bedřich Mudroch (1898-1962). Ten o ni také napsal zprávu do časopisu Loutkář, kde si ji přečetli pracovníci čs. konzulátu v Charbinu. Na Mudrocha se následně obrátili s prosbou, zda by jim neposlal hru i inscenační pokyny. Trutnováci tomuto přání vyhověli a do Charbinu poslali upravené texty loutkových divadelních her, které sami hráli spolu s obrázky scény.)

Hrálo se tehdy pro místní české děti, které doposud Československo nepoznaly. Pomocí divadélka se měly seznámit s českou vesnici a jejím životem, národními kroji atd. Divadlo mělo vzbudit zájem také u místního obyvatelstva, pro které byl tento druh umění doposud velkou neznámou. O loutkových produkcích měl tehdy přinést obsáhlou zprávu zdejší časopis Zarja.
Dr. Hejného první úspěchy povzbudily natolik, že v prostorách konzulátu uspořádal mezinárodní loutkářské odpoledne, za účasti zástupců ostatních zahraničních zastoupení v Charbinu. Publiku tu byla předvedena česká pohádka O princezně Zlatovlásce.
Spolupráce mezi Tělocvičnou jednotou Sokol v Trutnově a čsl. konzulátem v Charbinu pokračovala i v roce 1938. Dne 27. dubna 1938 uspořádal loutkářský odbor spolku na počest svého hosta, gen. konsula dr. Hejného, večírek. Trutnovští loutkoherci tehdy prožívali svůj slavný den, když před vzácnou návštěvou převzali cestovní loutkové divadlo, které jim umožňovalo nově se svou vlastní výbavou cestovat i po okolí. Dr. Hejný zase dostal od sokolů darem pro „své“ divadlo loutku Mařenky oblečenou v národním kroji, výtvor řezbáře Gustava Noska, autora slavného Spejbla.
Spolupráce mezi pracovníky konzulátu a trutnovskou menšinou se uzavřela po událostech z podzimu roku 1938.